Proč dnes vypadá čím dál víc webů stejně a jak se odlišit

Všimli jste si, že spousta nových webů v poslední době vypadá skoro identicky? Stejný zaoblený font, stejný modro-fialový přechod v pozadí, stejná mřížka karet s ikonkami. Není to náhoda. Weby dnes vznikají hromadně přes nástroje jako je Lovable, Wix Studio, Framer nebo v0, které za vás z velké části navrhnou i vizuál. A protože všechny stojí na podobném technologickém základu, jejich výstup si je čím dál víc podobný.

Vysvětlení je jednoduché a dává smysl, i když nejste programátor. Jazykové modely, které weby generují, se učily na obrovském množství existujících stránek a knihoven komponent jako Tailwind UI nebo shadcn/ui. Výstup modelu pak přirozeně konverguje k průměru toho, co viděl, a průměr milionu webů je v podstatě šablona SaaS landing page. Knihovnu komponent model jednoduše reprodukuje, protože přesně na ní byl trénovaný.

Fenomén má dokonce vlastní název, „AI slop design“. Znaky se opakují pořád dokola: písmo Inter jako výchozí volba, fialovo-modré přechody, vágní nadpisy typu „Budujeme budoucnost“ a stejný padding i zaoblení na všech prvcích.

Ve vlastní práci si všímám ještě dvou signálů, které se opakují skoro na každém druhém webu:

• Dvojitý nadpis. Nad hlavním, obřím nadpisem visí malý štítek nebo „pilulka“ s tečkou a pár slovy, co v podstatě říkají to samé, co nadpis pod nimi jinými slovy. Tenhle vzorec se dnes objevuje skoro univerzálně, bez ohledu na to, co web prodává.

• Hromada ikon ze stejné knihovny. Karta, ikona, nadpis, dva řádky textu, a znovu, a znovu. Ikony přitom vypadají, jako by je nakreslila jedna ruka, protože skoro vždycky pocházejí z jediné knihovny (typicky Lucide nebo podobná sada), kterou má model natrénovanou a sahá po ní automaticky. Člověk, který chce web odlišit, musí ikony buď upravit, nebo si nechat nakreslit vlastní, jinak nesou stejný podpis jako tisíce jiných webů.

Svůj web si můžete projít sami. Čím víc bodů platí, tím víc působí jako šablona:

Dalo by se namítnout, že vzhled není to nejdůležitější, dokud web funguje. Web ale nemá jen fungovat, má návštěvníkovi říct, proč zrovna vy. Vizuál, který splyne s desítkami dalších, mu žádný důvod si vás zapamatovat nedává. A když návštěvník přechází mezi několika podobně vypadajícími weby konkurence, nemá moc podle čeho se rozhodnout jinak než podle ceny.

AI dnes dokáže postavit přehledné, funkční rozhraní. Neví ale, kdo jste, co prodáváte, ani proč by si vás měl zákazník vybrat zrovna před konkurencí. To musí do webu dostat někdo, kdo vaši firmu skutečně zná.

Tady je důležité přiznat jednu věc: uniformitu nevymyslela AI, jen ji zrychlila. I lidský, profesionální webdesign dlouhodobě sahá po stejných, otestovaných řešeních. Hero sekce s nadpisem na jedné straně a ilustrací na druhé, mřížka karet se stejným rozestupem, slider s recenzemi, jezdící lišta s logy klientů hned pod hlavičkou. Tyhle prvky fungují a jsou pro návštěvníka srozumitelné, proto se opakují napříč weby už dávno předtím, než je začaly skládat AI nástroje.

Odlišnost proto nevzniká tím, že se podobným layoutům úplně vyhnete, to by často znamenalo horší použitelnost, ne lepší web. Vzniká tím, jak přesně tyhle stavební prvky poskládáte dohromady a jaký nad nimi udržíte jednotný styl, barevnost, typografii, tón, drobné detaily. Rozhoduje celkový dojem z webu jako celku, ne to, jestli má hero sekci nebo slider recenzí.

Nejrychlejší, ale nejmělčí náprava je vyměnit font a barvy. Pomůže to opticky, ale problém se dřív nebo později vrátí, protože pod tím pořád stojí vygenerovaná šablona, ne promyšlený systém, a jednotlivé sekce spolu dál nedrží žádný společný styl. Funguje to spolehlivěji obráceně: nejdřív postavit vizuální identitu, tedy logo, barevnost, typografii a pravidla jejich používání, a teprve z ní odvodit web. Web pak nevypadá jako šablona obalená logem, protože žádná šablona v základu nebyla.

Weby stavím na míru, ne z hotových šablon, ze dvou důvodů. Web má vycházet z identity klienta, ne být šablonou, na kterou se dodatečně nalepí logo. A druhý důvod je odlišnost: šablonu, kterou si koupíte, používají stovky dalších webů.

AI při tom používám, jen jinde, než by člověk čekal. Pomáhá mi s kódem a s návrhy textů, které pak upravuju. Design ale navrhuju sám z vizuální identity klienta, protože přesně tam by AI vedla k průměru, o kterém je tenhle článek.

Kód od AI ale nikdy nepouštím na web bez kontroly. AI umí napsat kód, který funguje, a přesto obsahuje bezpečnostní chybu. Firma Veracode v roce 2025 otestovala přes 100 jazykových modelů na 80 programovacích úlohách a v 45 % úloh vygenerovaný kód obsahoval bezpečnostní zranitelnost. Modely se podle výzkumu zlepšují v tom, aby kód fungoval, ne v tom, aby byl bezpečný.

A samotné programování je jen část práce. Kolem webu zůstává spousta věcí, které za vás AI neudělá: hosting, licence, třeba k písmům a fotkám, a celý provoz webu po spuštění. Kdo si nechá web „vygenerovat za odpoledne“, tuhle práci jen odsunul na později.

Technické řešení volím podle toho, jak bude klient s webem pracovat. Když si ho chce sám upravovat, třeba často měnit obsah nebo psát články, doporučím WordPress. Když se obsah mění málo, stavím statický web. Tak vznikl třeba web Macha Lake Tennis Clubu: statický web na míru bez redakčního systému, s rezervacemi přes nástroj SuperSaaS. Načítá se rychle a nepotřebuje průběžnou údržbu, žádné aktualizace pluginů ani redakčního systému.

AI nástroje na rychlý prototyp nebo MVP jsou v pořádku. Jako základ dlouhodobé identity ale defaultně směřují k průměru, a průměr si nikdo nezapamatuje. Čím víc firem tuhle zkratku použije, tím vzácnější a viditelnější bude to málo webů, které vzniklo opravdu na míru.